Na čem se shodne cirkulární Evropa?

V říjnu 2026 proběhlo další setkání evropské sítě RREUSE, které je Reuse federace členkou. Tentokrát se setkání v Záhřebu zúčastnila Jitka Hofmanová, která má u nás na starosti public affairs. Přináší shrnutí toho nejdůležitějšího

Den první: Konference Ready to Act: Shaping the Next Social and Circular Europe

Konferenci Ready to Act: Shaping the Next Social and Circular Europe (Připraveni jednat: Formování příští sociální a cirkulární Evropy) pořádali RREUSE a Humana Nova ve dnech 20. a 21. října 2026. Přinesla tyto hlavní body diskuze: 

• Zelená transformace musí být i sociální. Sociální a cirkulární ekonomika se v politice řeší odděleně, přitom patří k sobě. Sociální podniky potřebují jeden společný rámec: propojenou legislativu, sladěné financování a odpovědné veřejné zakázky.

• Sociální podniky už dnes cirkularitu reálně dělají. Členové RREUSE sdružují 1 200 sociálních podniků, zapojují 120 000 lidí, ročně obslouží 40 milionů zákazníků a lokálně znovu využijí 320 000 tun věcí. Na každých 1 000 tun sebraných k opětovnému použití vzniká 70 pracovních míst.

• Cirkularita se musí vyplatit, a k tomu jsou potřeba pravidla, ne jen průkopníci. Bez povinné rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) prohrávají cirkulární řešení s levným spalováním. Příkladem jsou matrace: v Rakousku jich ročně doslouží přes milion a téměř všechny skončí ve spalovně.

• Peníze z EPR by měly jít i do opětovného použití. Část poplatků je třeba vyčlenit na reuse a zaručit sociálním podnikům přístup ke sebraným věcem.

• Technologie není to nejtěžší. I u textilu, který nejde znovu použít ani recyklovat, existují řešení. Brzdí je ale ekonomika, kvalita třídění a pravidla, která s takovými postupy zatím nepočítají.

• Od projektů k dlouhodobým systémům. Evropě nechybějí nápady ani peníze, chybí jí schopnost dobrá řešení rozšířit. Místo krátkých grantových projektů jsou potřeba dlouhodobá partnerství a smíšené financování.

• Síla je v komunitách a sítích. Komunitní centra, knihovny věcí, opravárny a jejich propojování snižují náklady na život, pomáhají proti osamělosti a budují odolnější komunity.

• Sektor nemůže čekat na politiku. Většina chorvatských sociálních podniků má rezervy nanejvýš na půl roku. Z trhu přitom vydělávají 2,5× víc než z grantů. Potřebují stabilní zázemí a podporu.  

Příklad dobré praxe: MATR Rakousko 

V Rakousku každý rok doslouží přes milion matrací a téměř všechny skončí ve spalovně. Startup MATR to chce změnit. Navrhuje modulární matrace bez lepidla, z monomateriálů a s digitálním produktovým pasem. Hotelům je nabízí jako službu: čistí je, bere zpět, renovuje a recykluje. Spoluzakladatelka Verena Judmayer na konferenci RREUSE v Záhřebu ale upozornila, že dobrý design nestačí. Dokud neexistuje povinná odpovědnost výrobců (EPR), cirkulární řešení prohrává s levným spalováním. Proto MATR spoluzaložil Rakouskou matracovou alianci a prosazuje celoevropská pravidla. Cirkularita se musí vyplatit, a k tomu jsou potřeba pravidla, ne jen průkopníci. 

Den druhý: Exkurze do provozu Humana Nova

Chorvatský sociální podnik Humana Nova z Čakovce sbírá textil od lidí i firem: oblečení ze šatníků, odstřižky z výroby i přebytečný materiál. Pak s ním naloží takto:

1. roztřídí ho
2. co jde dál nosit, znovu použije nebo daruje potřebným
3. vyrobí z něj průmyslové čisticí hadry
4. část přešije a dá jí nový účel
5. zbytek recykluje ve spolupráci s firmou Regeneracija, která z něj vyrábí plsť pro trh EU

Odpadní textil tak dostane novou funkci a lidé ze specifických skupin práci a šanci na důstojný život. Humana Nova totiž zaměstnává 60 a 38 z nich se specifickými potřebami. Ročně organizace sesbírá zhruba 8 000 tun textilu. Jedná se o unikátní příklad dobré praxe, kdy organizace pomáhá skutečně lidem i planetě. 

Den třetí: Schůze členských organizací RREUSE

Během schůze členských organizací RREUSE se hodnotily se klíčové politiky, které ovlivní budoucnost cirkulární ekonomiky ve členských zemích EU.  

Zákon o veřejných zakázkách

Připravovaná evropská úprava zelených veřejných zakázek má posílit roli kvality oproti nejnižší ceně: kvalitativní (necenová) kritéria by měla tvořit zhruba 30 % hodnocení nabídek. Kromě environmentálních požadavků, jako je uhlíková stopa, energetická účinnost a hodnocení nákladů životního cyklu, bude obsahovat samostatné kapitoly věnované sociálním kritériím (např. férové pracovní podmínky, zaměstnávání znevýhodněných osob, odpovědné dodavatelské řetězce) a cirkulárním kritériím (opravitelnost, recyklovatelnost, opětovné použití a předcházení vzniku odpadu). Úprava má zároveň navazovat na odvětvové předpisy, jako je nařízení o ekodesignu nebo Akt o průmyslu pro nulové čisté emise, a sjednotit roztříštěné národní přístupy. Pro zadavatele však zůstane z velké části nejspíš dobrovolná, půjde spíše o doporučený rámec a metodickou podporu.    

Circular Economy Act 

Akt o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act, CEA) je připravovaný návrh Evropské komise, jehož cílem je vytvořit jednotný trh s druhotnými surovinami a odpady. Má sjednotit kritéria pro „konec odpadu“, posílit rozšířenou odpovědnost výrobců, podpořit poptávku po recyklovaných materiálech a lépe využít kritické suroviny z odpadu. Navazuje na nařízení o ekodesignu a má přispět ke zdvojnásobení míry oběhového využití materiálů v EU do roku 2030. Z úhlu pohledu sociální podniků doufáme, že jeho součástí bude definovaná povinnost pro členské státy EU vytvořit EPR systém pro nábytek. Současně doufáme v posílení pozice prevence vzniku odpadu v rámci hierarchie nakládání s odpadem a navázání finančních zdrojů právě pro tento segment. Jeho konkrétní podoba bude známá 18. 11. 2026.  

→Více zjistíte v pozičním dokumentu Reuse federace k CEA.